Madame Okta

Autor: Darren Shan
Nakladatelství: Albatros
Počet stran: 191
Rok vydání: 2002
Žánr: fantasy, dobrodružná







První kniha, kterou jsem měl možnost si od autora přečíst. Nečekal jsem vůbec nic. Po zběžném prohlédnutí knihy mi bylo jasné, že bude za dvě hodiny přečteno. A buďto se budu dvě hodiny trápit, nebo bavit. Na rovinu - hororové příběhy mě neberou. To už si radši vezmu do ruky nějakou temnou fantasy. Nemám zkušenosti ani s Kingem. Prostě mě to neláká. Ale tady jsem udělal výjimku. A jak to dopadlo?

Příběh je vyprávěn z pohledu první osoby samotného Darrena. Věk naší hlavní postavy je nízký. Nejsem si přesně jistý, kolik mu je, ale chodí na základku. Připomnělo mi to Percyho. A tohoto pocitu už jsem se nezbavil. Darren je vcelku obyčejný kluk. Žije ve spořádané rodině, chodí do školy a hraje dobře fotbal. Kamarádí se s dalšími kluky v jeho třídě a společně tvoří takovou partu. Na tomhle není vůbec nic zvláštního a taky proto mě kniha začala opravdu bavit až někdy od poloviny.

Tam se totiž začnou dít věci. Kluci navštíví cirkus. Ale hodně zvláštní. Jde spíše o takové obludárium, kde se vyskytují nejrůznější mutanti a velmi zajímavé kreatury. Kdyby se po představení sebrali a šli domů, asi by se nic nestalo a jejich životy by mohly pokračovat klidným tempem dál. Ale ruku na srdce, kdo by si v jejich věku nechal ujít nějaké to dobrodružství? Možná kdyby věděli, jak to všechno dopadne, tak peláší domů ještě před koncem. Ale ne. To oni neudělají.

Pak dostane kniha konečně pořádný spád. Strašidelné odhalení kamaráda, krádež zvířete, které jim pak pořádně zamíchá životem a setkání s člověkem, se kterým bude muset Darren uzavřít dohodu. Jak sám píše na zadní straně knihy - tohle je příběh o jeho cestě do světa nemrtvých. Takže nečekejte správná rozhodnutí, veselé chvilky, ani šťastné konce. Na druhou stranu právě tohle dělá celý příběh zajímavým a po nějakém čase taky čtivým.

Madame Okta je určena pro mladší čtenáře, než jsem já. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč jsem se vůbec nebál. Ale jelikož mám v tomto skluz, tak to doháním až teď. I když jsem okamžiky hmatatelné hrůzy (jak píše J. K. Rowlingová na obalu) nepociťoval, tak mě druhá polovina knihy bavila a četl jsem jedním dechem. Pro mě to byla příjemná změna od čistě fantasy románů a určitě se podívám i po dalších dílech. Ale že bych je potřeboval všechny hned teď, to se říci nedá.

Hodnocení 3/5