Fantastický rok 2013

Je to tady. Pomalu nám končí další rok. Protože byl co se týče knih opravdu štědrý, chci vybrat to nejlepší a nejzajímavější, co mi prošlo pod očima. Nebudou to knihy vydané v tomto roce, ale prostě to, co jsem přečetl. A že je z čeho vybírat.

Jako první stojí za zmínku série o Písni ledu a ohně. První knihu jsem dostal minulé Vánoce a celou sérii postupně četl asi do února. To si nepamatuji přesně. Co si ale pamatuji, že mě čtení neskutečně bavilo, a prostě stojí za to si tuhle sérii přečíst. Jen si v tomto případě opravdu počkáme na další díly. Celkově jsem na ně hodně zvědavý. Podaří se Martinovi ukočírovat tu megalomanskou myšlenku? Nebo to prostě skončí tím, že všechny pozabíjí? Uvidíme...

Další věcí je ještě rozsáhlejší série, než ta již zmíněná. Malazská kniha padlých. Asi to nejlepší, co jsem ve svém životě četl. Nedělám si iluze, že bych měl narazit na něco lepšího. Jedině, že by se Erikson chopil pera a napsal něco dalšího se stejnými postavami. Těmi, co přežily. Svět Malazu je místo, které si zamilujete. Jediný problém je Eriksonův nezájem o to, co čtenáři vlastně vysvětlí a co ne. Proto se spousta lidí zasekne při čtení prvního nebo druhého dílu. Musíte si zvyknout, že vám vše nebude naservírováno na zlatém podnose. Celá tahle sága je jen střípek z celé historie Malazského světa. Takhle to musíte přijmout. A potom nebudete litovat. Jeden z dílů Malazské knihy padlých je jediná kniha, u které jsem si i pobrečel. A to je co říct.

Nechme už rozsáhlé ságy být a pojďme se podívat, co tu bylo dál. Teď to vezmeme popořadě. Tento rok jsem začal číst mangu. Je to nenáročné čtení, které ale mě osobně hrozně baví. Ať už jde o Naruta, Bleach, Gantz nebo Death Note. Warcraft už je trochu slabší, ale protože jsem velký fanda, tak to musím mít taky. Na obrázku jde vidět ještě jedna výborná věc. Kulhánek a jeho Noční klub. Četl jsem oba díly, vlastním ale pouze první. Za to v přepychově luxusním stavu. A Vyhlídka na věčnost? Prostě paráda.

Jak bych mohl zapomenout na jednu z nejhezčích knih, kterou jsem tento rok měl tu čest přidat do knihovny. Cesta králů je ale stejně tak dobrá uvnitř, jako na povrchu. Trochu rozmrzelý jsem z toho, že je venku zatím jeden díl z deseti. A jak to bude vycházet u nás, to je ve hvězdách. Aby se to nakladatelství vyplatilo, musí se kniha zaplatit. Takže apeluji na všechny, aby si tento kousek upalovali koupit. Je to ozdoba knihovny a nevšední čtenářský zážitek. A tohle nepíšu proto, že bych měl nějakou tajnou domluvu s nakladatelstvím, ale protože si chci celou tuhle sérii přečíst!

Za zmínku stojí určitě i knihy ze série Warhammer. Nejvíce mě bavily Ulrikovy kladiva a Jízda mrtvých, ale i ostatní jsou skvělé. Kdo má rád pořádně temnou fantasy, s Warhammerem neudělá chybu. Dan Abnett se taky stal jedním ze spisovatelů, které si pamatuji, a když narazím na jeho jméno, tak vím, že neprohloupím. 

Já bych vám nejradši doporučil asi tak 95% četby, kterou mám tento rok za sebou. Vybíral jsem pečlivě a z osvědčených zdrojů, takže se zklamání dostavilo jen párkrát. Určitě jsem na spoustu knih zapomněl, ale už tak je to nechutně dlouhé. Takže si klidně něco můžete přidat do seznamu přání. I když Ti, co sem chodí pravidelně, už o těchhle knihách minimálně jednou četli. Co se mi líbí, to prostě připomenu víckrát než jednou.