úterý 16. dubna 2013

Měsíční zahrady

Autor: Steven Erikson
Překladatel: Dana Krejčová
Nakladatelství: Talpress
Rok vydání: 2002
Série: Malazská kniha padlých (#1)
Žánr: Fantasy
Počet stran: 567




Když jedna sága nestačí
Protože bude George Martin ještě nějakou dobu dopisovat šestý díl Písně ledu a ohně, rozhodl jsem se dát do další epické ságy. Malazská kniha padlých od Stevena Eriksona. Deset dílů, tisíce stran a nespočet hodin strávených nad knihami. Sakra dobře využitý čas, nemyslíte? I když jste teď možná na pochybách, věřte, že tomu tak nebude dlouho. Pokud fandíte fantasy, tahle série by od vás měla rozhodně dostat šanci. A proč? Pěkně postupně, jedno po druhém. Už mi tu v poličce leží druhý díl, takže mi držte palce, ať recenzi dopíšu a nejdu místo toho pokračovat ve čtení.

Na začátku knihy jsem měl vizi. Přečtu první díl a porovnám ho s Hrou o trůny. Po přečtení ale zjišťuji, že tam toho moc k porovnání není. Jedná se o úplně odlišné knihy, spojené pouze žánrem a rozsahem. V něčem je lepší Martin, v něčem zase Erikson. U Písně ledu a ohně se mi více líbily postavy. Jejich charaktery mi přijdou propracovanější. Na druhou stranu, co se týče mytologie a fantasy prvků, má zase navrch Erikson. Tím nenaznačuji, že v Písni stojí všechna ta fantasy za nic, nebo že by Eriksonovy postavy neměly charakter. Oba jsou pro mě mistři.

O co vlastně jde
Až jsem se divil, jak je ten "hlavní" příběh hrozně jednoduchý. Vezměte si nějakého dobyvatele, nebo uzurpátora, cokoliv v tomhle smyslu. Tak přesně to je zde císařovna Laseen. A jako správný dobyvatel chce mít podrobenou celou zemi, celou říši. Každé město, vesnici, nebo mraveniště. K dispozici má nebezpečné nájemné vrahy a jako císařovna spoustu prostředků k tomu, aby dosáhla všeho, čeho si zamanula. Darůdžistán je posledním svobodným městem. To se Laseen ani trochu nelíbí. Chce ho, chce všechno. Takže začíná krvavá řež, která ale není vedena na bitevním poli s obrovskými armádami, ale přímo v ulicích Darůdžistánu. V hlavní roli nájemní vrazi, důstojníci, mágové a zloději.

Do hry ale vstoupí síly mnohem nebezpečnější, než si lidé dokážou připustit. Ať už jde o bohy, pány temnot, nebo dávno zapomenuté tyrany, kteří měli zůstat uvěznění. Sem tam taky někdo vypustí démona, nebo ohaře, což není moc roztomilý psík. Pokud mu pán přikáže, půjde po vás, dokud nezemřete strašlivou smrtí. V celé té spleti nadpřirozena mi imponovalo, že si většina těch "neohrožených" dobře uvědomuje, že i smrtelníci pro ně mohou znamenat velké potíže. Proto s nimi jednají jako rovný s rovným, nebo si dávají dobrý pozor. Ale ne všichni, objeví se i tací, kteří nemají hlavu z ničeho. Jde jim jen o to, aby se všichni klaněli a zavládl chaos.

Množství postav je přímo úměrné...
rozsahu. Četl jsem kritiku, že je první díl až moc složitý a zapeklitý. Obrovské množství postav, vedlejších dějových linek a bla, bla, bla. Snažil jsem se v tom ty zapeklitosti najít, já přísahám. Ale kde nic, tu nic. Prostě a jednoduše se nebojte. Když už se rozhodnete si Měsíční zahrady přečíst, pochybuji, že to bude první kniha, kterou kdy budete držet v ruce. Pokud máte aspoň něco načteno, nebojte se toho. A že tam je moc postav? To je snad logické. Ruku na srdce, přečetli byste si Honzíkovu cestu popsanou na několika stovkách stran? Pochybuji. Jedna postava prostě tak dlouho bavit nemůže. Čím větší rozsah, tím více postav. Dodává to celému dílu šťávu a mně osobně se hrozně líbilo, číst si nějaké situace z více pohledů.

Slovo na závěr
Než se do tohoto dílu pustíte, ujasněte si jednu věc. Máte čas? Protože jestli ne, budete mít vážné problémy s odsunem vašich povinností na úkor této knihy. A to nežertuji. Na druhou stranu nebudete litovat ani jedné stránky, kterou přečtete. Hodně rychle zjistíte, že Erikson dokázal vytvořit svět, ve kterém budete chtít zůstat. I přes všechny mrtvoly, zlé démony a falešné radní to tam budete mít rádi. Určitě si najdete svého oblíbence. A protože autor dává všem postavám velký prostor, můžete dychtivě sledovat, jak si povede ten váš. Ať už to bude obyčejný důstojník, mág, nebo některý z temných.

+ výborně zvládnutá mytologie
+ způsob, jakým je prezentována magie
+ velké množství fantasy prvků

- celá ta série mě bude stát moc peněz, protože ještě před dočtením 1. dílu jsem letěl pro 2.

100%

12 komentářů:

  1. Furt přemýšlím, jestli do toho jít. U Písně ledu a ohně mi vpravdě dost vyhovuje, že tam zas tolik fantasy prvků není (teda až na pár ehm... oživlých mrtvol, draků a nějakýho R'hllora).
    Na druhou stranu to popisuješ fakt moc hezky, tak o tom asi ještě popřemýšlím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně osobně fantasy prvky vůbec nevadí a byl jsem za ně rád. Nejsou to žádné extravagance, ale hezky promyšlené a důmyslné elementy. Takže tomu dej aspoň šanci, všechno tam má hlavu a patu, žádné šílenosti.

      Vymazat
    2. No jo, ale já právě fantasy prvky moc ne-e :D A kvůli tomu jsem taky čtení Písně ledu a ohně tak odkládala, protože mě prostě magie a tak neba. Tak nevím no, možná to zkusím, uvidíme :D

      Vymazat
  2. Počítala jsem to kdysi a mělo by to mít jen 3 602 stran (přesné číslo si teďka opravdu nevybavím.) A Martin se pré téhle sérii chtěl vyrovnat, proto bylo původně v plánu těch deset knih.
    Jsem na to zvědavá, jen nevím, kdy se k tomu dostanu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podíval jsem na stránky Talpressu a celá série má 8312 stran. To mi přijde jako slušné číslo. Jinak v plánu to sice měl, ale s jeho rychlostí budeme rádi za těch sedm. I když ho teď HBO celkem žene, takže kdo ví! :D :)

      Vymazat
    2. Ježiši, dyť jo, to jsem zase počítala něco jiného. Máš pravdu, 8 tisíc. (Mně se ta čísla pletou.)

      Je asi jedno, kolik to bude mít dílů, hlavně aby dokončil příběh a neumřel dřív, než to stihne dopsat. :o)

      Vymazat
    3. A i těch 8 tisíc je málo, když se člověk začte do toho světa. :o)

      (Jinak se omlouvám. To jsem zase ze sebe udělala vola. :o) )

      Vymazat
    4. Určitě, taky bych byl klidně pro mnohem větší množství, ale zase.. nesmíme chtít příliš. :D A s tím Georgem jsem to nechtěl říkat na plnou hubu, ale udělala jsi to za mne. Hlavně, aby to stihl. :D :) A žádného vola neděláš, prostě špatné číslo, to se může stát každému. :)

      Vymazat
  3. Nový styl recenze je rozhodně krok k lepšímu. To o tom velkém množství postav a složitosti jsem taky četl. Ale zvlášť po tvé recenzi si to určitě chci přečíst.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, to mě těší! A dej se do toho, opravdu to stojí za to! :)

      Vymazat
  4. ale jo, dám tomu ještě šanci :) Přece jen už mám něco načteno a něco mě neuustále nutí, se k téhle sérii vracet. Tak doufám, že ji konečně zdolám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je super, dej vědět, jak jsi na tom. :) Není to čtení na chviličku, no.. :D

      Vymazat