Psané slovo #1

Ahoj všichni!

Teď je tu dlouhou dobu ticho, v chodu to udržují akorát recenze (abych se přiznal, jsem rád, že přidávám aspoň to). Ale stejně mě mrzí, že to tu není tak živé, jako bývalo. Tak sem se rozhodl s tím něco udělat a přispívat zase více. Nějaké to video bude až příští týden, dříve se ke kameře nedostanu. Ale psané slovo je taky fajn, ne? 

Jako první bych chtěl napsat, že jsem si konečně pořídil první díl Malazské knihy padlých - od Stevena Eriksona. Dočetl jsem se na tuhle sérii samou chválu. Tak trochu si pod sebou podřezávám větev, protože to je deset knih a několik tisíc stránek. Ale skvělého čtení, o tom nepochybuji. Někde bylo psáno, že je to dokonce lepší, než Píseň ledu a ohně. Tak uvidíme. Rozhodně se na mém blogu dozvíte, jaký na to mám názor. Možná bych tyhle obsáhlé knihy uvítal v pevné vazbě (i když normálně upřednostňuji paperback), jako u série od George Martina. Co si ale dovolím tvrdit hned - obálky to má mnohem, mnohem hezčí. Jen se mrkněte hned na tu první. Tajemno, hrůza a nevýslovný děs se z ní line! :))

Jinak jsem se začetl do skvělé série "Deverské království a západní země" a prvního dílu Kouzlo dýky (RECENZE ZDE). Je zvláštní, že ty staré obálky se mi líbí mnohem více, než spousta toho, co se dává na knihy dnes. A u toho fantasy to platí dvojnásob. Dokonce jsem si myslel, že to nakladatelství Classic ani neexistuje, protože kniha je o dobrých pár let starší než já. Včera u Dobrovského se ale konalo velké odhalení a já najednou od tohoto nakladatelství objevil hezkou řádku knih v regálu. Určitě mi nějaká brzy skončí v košíku.

Co dál? Teď sem si rozečetl druhý díl Pána prstenů - Dvě věže. Minulý rok byl re-reading prvního dílu a já si říkal, že teď je ten správný čas vrátit se do Středozemě. A taky že ano. Je to okouzlující, jak si člověk sedne, otevře knihu a okamžitě se ocitá v jiném světě - v lepším světě, i když se tam zrovna bojuje o jeho záchranu. Tyhle knihy bych mohl číst i stokrát a stejně budu mít pořád úsměv na tváři, soustředěný na děj a hltat každé slovo. Prostě Tolkien, prostě klasika. Hned jak to přečtu, pustím si prodloužené verze prvního i druhého dílu, ať to mám zajedno. A časem i ten třetí. Pořád je se na co těšit. :)) 

Nedávno se mi stala věc, se kterou jsem za tu dobu, co čtu, zatím zkušenost neměl. Asi týden jsem nevzal knihu do ruky, prostě to nešlo, nechtělo se mi, nebyla chuť. Jsem jediný, kdo měl někdy tento pocit? Naštěstí to přešlo a teď to jede zase jak na drátkách. Nejspíš tomu pomohla i situace, ve které jsem se nacházel. Prostě nic moc a tak ta chuť na čtení úplně vyprchala. Nejdříve jsem vinil Brisingra, kterého jsem chudáka v tu dobu zrovna četl (a pořád není dočtený), ale myslím, že za to až tak úplně nemohl. Problém byl ve mě, ale už je vyřešený. A čte se dál. A bloguje se dál! Čekejte toho ode mne víc a víc, nenechám to tu umřít!

Mějte se, 

David