H. P. Lovecraft - Spisy 1: Hrobka

Lovecraft byl dlouho jedním z autorů, kteří mi pořád tak nějak unikali. Přitom náznaky jeho vlivu na literaturu a fantasy mám kolem sebe plno. Ať už se jedná o komiksy (Zámek a klíč) nebo konzolové hry (Bloodborne). Poslední dobou jsem si oblíbil žánr hororu, znovu se začetl do komiksů Ragemoor a Duchové mrtvých, protože spojení Corbena a Poe je prostě vynikající. Chtěl jsem si přečíst něco jiného, zvláštního. A kdo mi v tom může pomoci lépe, než autor jiný a zvláštní. Jeho první kniha spisů Hrobka mě do jeho tvorby dokonale zasvětila.

Přiznám se, že povídky jsem nečekal. Nevěděl jsem, o čem a co Lovecraft píše. Mám nějaké povědomí o Cthulhu, možná právě proto jsem se těšil zrovna na to. Tyto povídky jsou ale trochu jiného rázu. Seřazeny jsou podle toho, kdy je Howard napsal. Často se jedná o přímé výpovědi svědků, kteří zažili nějaký strašný a nepopsatelný zážitek, který se vám snaží aspoň přiblížit. Je to depresivní, ponuré a autor vás velmi dlouho nechá v nevědomosti, hraje si s vaší představivostí. Přišlo mi, že mu ani tak nešlo o to, abychom ty hrůzy a zážitky viděli očima svědků, ale přenesli si to na své vlastní zkušenost a zažitky.

Pokud čekáte nějaké vysvětlení všech těch zvláštních a napřirozených jevů, tak budete čekat dlouho. Přímý účastnici události se někdy zblázní, jindy umřou nebo na ně svět zapomene. Autor zase budí dojem, že všechno co popisuje je absolutně normální a čtenář by se s tím měl vypořádat po svém. S neuvěřitelnou lehkostí, nenásilností a klidem nám podsouvá strašidelné momenty a zvláštní situaci. Boj ani krev zde nezaujímají první místo. Naopak, vše se odehrává vlastně bez boje. Bytostem, které se po vás budou sápat, se totiž stejně neubránite.

Pro mě byl první výlet do krajiny příběhů H. P. Lovecrafta skvělým zážitkem, určitě ho doporučuji všem, kteří mají rádi spíše ten psychický než fyzický strach. Strach ne o své tělo, ale o svou mysl. Temná zákoutí, deštivé a ponuré počasí, do toho nevysvětlitelný strach z něčeho, co nemělo být nikdy objeveno. Pozdě. Těším se na další knihy od Lovecrafta, protože v tomto období mít tyhle knihy na nočním stolku, to je prostě povinnost. A taky je příjemné se jednou odpoutat od románů a užít se několik povídek, které jsou každá jiná, ale mají toho hodně společného.