Aréna Smrti

Název: Aréna Smrti
Autor: Suzanne Collinsová
Překladatel: Zdík Dušek
Počet stran: 328
Dílů v sérii: 3 (#1)
Nakladatelství: Fragment
Vydání: 2010 (paperback)
Hodnocení: 4,5/5

Hunger Games. Opravdu je to tak skvělé, jak všichni říkají? Já nevím, slyším o tom na každém rohu a už to mě trochu odrazuje. Bylo by ale nespravedlivé tomu  nedat šanci. Takže si nechávám poslat recenzní výtisk a jsem nadšený ze vzhledu obálky. Zatím jedna z nejhezčích knížek, co doma mám. Ale bude tahle kniha stejně úspěšná i po obsahové stránce?

Kde se nacházíme, proč se dějí věci, jaké se dějí, to si můžete přečíst v anotaci. Já chci hlavně psát o tom, jak na mě kniha zapůsobila. I když se nacházíme někde v budoucnosti, autorka skvěle vystihla to, co se děje i teď. Je tu nějakých 12 krajů, které jsou podřazené Kapitolu. A jak to tak bývá, ve většině krajů panuje chudoba, hlad a bezmoc. Oproti tomu Kapitol je plný mocných, arogantních lidí, kteří mají všeho dosti. Vůbec je nezajímá, jak se musí s životem prát lidé v chudobných krajích, jde jim jen o svoje blaho a o to, aby se měli čím bavit. Já v tom prostě vidím spojitost s dnešním světem. Někdy je to možná vyvedeno až ad absurdum, ale to vůbec ničemu nevadí.

A jako každá mocnost, i Kapitol si rád upevňuje otěže své moci. A jakým způsobem? Na to nám odpovídá název knihy - Hunger Games. Jedná se o hry, které mají všem připomenout, že právě Kapitol je ten, kdo ovládá jejich životy, kdo si s nimi může dělat prakticky cokoliv. Ta bezmoc, ta neschopnost se Kapitolu nějakým způsobem bránit, je zřejmá. Ve hrách jde o tom, že se z každého kraje vybere chlapec a dívka. Ti se pak strčí do takzvané "arény", kde bojují na život a na smrt. To znamená, že Kapitol klidně vezme rodičům jejich jediné dítě a pošle ho na smrt. A nikdo s tím nic neudělá, nikdo se proti nim nevzbouří. To už se totiž jednou stalo a kraj, který to udělal, rychle zmizel z mapy i z povrchu zemského. A právě proto, Kapitol lidem skrz "Hunger Games" připomíná, kdo je tu pánem a že vzpoura se krutě nevyplácí. Lidé se ovládají nejlépe strachem, tady je toho jasný důkaz.

"Jakoby z dálky slyším nešťastné mumlání davu, které se ozývá vždycky, když vyberou dvanáctileté děvče, protože to nikdo nepovažuje za spravedlivé."

Jako každá správná show (kterou HG určitě jsou) se všechno přenáší kamerami na televizní obrazovky diváků. Na tom by nebylo nic divného (kromě toho že se tam navzájem zabíjí děti). Co je opravdu zvrácené a nechutné, je POVINNOST každého, bez rozdílu věku a pohlaví sledovat tyhle hry. Nutí se dívat rodiče, jak někdo zapichuje jejich dítě a nechává ho bezmocně ležet v kaluži krve. Skvělé, ne? Ideální život v ideální zemi. Jsou samozřejmě i tací, kteří se na tyto hry připravují od mala (i když je to přísně zakázané) a těší se na ně. Magory najdete všude, i zde. Hlavní motivací pro každého je samozřejmě přežít. A hned v závěsu na to navazuje odměna pro vítěze a celý jeho kraj. Takže když už se do arény dostanete, uděláte pro výhru všechno. Organizátoři těchto her si toho jsou vědomi a není jim proti srsti různými způsoby nahánět soupeře k sobě, aby se diváci nenudili.

Naše hlavní hrdinka o žádné takové povyražení nestála. Je z jednoho z nejchudších krajů, ale dělá vše proto, aby uživila sebe i svou rodinu. Ve svých šestnácti letech ji okolnosti donutí se her zúčastnit. A právě proto, že je zvyklá na bídu a hlad, má oproti některým velkou výhodu. Výhodu, která se postupně ukazuje jako nejdůležitější. Takže se protlouká touto zvrácenou show a snaží se neumřít. Aspoň ze začátku. Časem se její snaha neumřít mění na naději a touhu zvítězit. Hlavně kvůli její rodině. Celou dobu si ale sama uvědomuje, jak s nimi Kapitol manipuluje, že slouží jen k zábavě a pobavení a vůbec se jí to nelíbí. Jenže co udělat, aby těm psychopatům nahoře, co vymysleli tuhle zábavu, dala najevo svůj nesouhlas? Jak na sebe upozornit, že není jen pouhá loutka?

"Tohle všechno vymysleli tvůrci her, aby zaručili to nejdramatičtější vyvrcholení her v dějinách."

Tahle knížka prostě stojí za to. Je mi jasné, že hodně lidí v tom vidělo hlavně to napětí, adrenalin a v neposlední řadě taky zábavu. Na tom není nic špatného. I já se bavil a přečetl ji během jednoho dne. Četla se vlastně úplně sama. Co mě ale upoutalo více, byl právě ten odkaz. Odkaz na dnešní svět, jak se dá s lidmi manipulovat, jak hrstka vyvolených dokáže pomocí strachu řídit životy obyčejných lidí. A ti ani nemají sílu s tím něco udělat. Zatím. Protože v naší hlavní hrdince vidím velký potenciál, jsem více než zvědavý na další díly.

Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.