Síla Vzdoru

Název: Síla Vzdoru
Autor: Suzanne Collinsová
Překladatel: Zdík Dušek
Počet stran: 340
Dílů v sérii: 3 (#2)
Nakladatelství: Fragment
Vydání: 2011 (paperback)
Hodnocení: 5/5

Já to věděl. Já to věděl!! Autorka si to nejlepší celou dobu schovávala na závěr. Třetí díl této už tak skvělé série byl prostě úžasný. Od čtení jsem se nemohl odtrhnout a nebýt i jiných povinností, tak bych ji přečetl v kuse celou na jeden zátah. Ale teď pěkně popořádku, proč takové nadšení, které se u mě nevyskytuje zase tak často. Důvodů je hned několik a pojďme si je projít.

Naši hrdinové jsou odvezeni do 13. kraje, který je celý pod zemí. S Katniss se stává oficiální tvář odboje proti Kapitolu. A to znamená jediné - bude se bojovat. Ve 13. kraji vládne prezidentka, která podle mě nemá do "psychopatického" prezidenta Snowa daleko. Ale je brzy něco takového řešit, protože je to přece jen ona, kdo to tam vede. Každopádně se Katniss ujímá své role - Reprodrozda, který je symbolem celé vzpoury. To ale ještě neví, jak jí celá tahle vzpoura bude připomínat Hladové Hry. Natáčení, tréninky. Všechno je to až nebezpečně podobné.

"Tři čtvrtiny z nich jsou po smrti, než se z postranní chodby, kterou jsem před tím utekla před vůní růži, začínají hrnout další."

Ve třetím díle se mi konečně postava Katniss začíná líbit. Holka dostává rozum, jedná střízlivě (aspoň někdy - a i to je oproti minulým dílům výhra). Je to hlavně proto, že v tomto díle ztrácí mnohem více, než kdy předtím. Umírá spousta lidí a ona ví, že i když u toho nebyla, je to její vina. Nic ji ale nezastaví před jejím jediným cílem - zabít prezidenta Snowa. A o tom vlastně celý třetí díl pojednává. Akčních scén je tu bezpočet, což mě osobně vůbec nevadilo. Mělo to spád, věci se děly tak rychle, že mnohdy ani hrdinové o tom neměli zcela jasný pojem.

Nic není takové, jak se na první pohled zdá. A tady to platí dvojnásob. Katniss se často přesvědčí o tom, že její úsudek nebyl správný a musí všechno složitě přehodnocovat. To má na ni samozřejmě vliv a psychické zhroucení nejsou nic výjimečného. Však taky kvůli tomu dostane ve 13. kraji hezký náramek. I přesto mi ale přijde, že se s tím vším vyrovnává celkem dobře. Je jí 17 let, viděla umírat několik desítek lidí a z každého takového záchvatu se dostane. Nervy z ocele, to se jí musí nechat. Ale všechno má svou cenu a už někdy v půlce knihy si začnete pokládat otázku. Bude ještě někdy vůbec šťastná? No... co myslíte.

"Jestliže se nemůžu zabít v tomhle pokoji, udělám to při první příležitosti venku."

Můžete se těšit na knihu plnou zvratů, neočekávaných situací (kterých je hlavně v závěru knihy až nebezpečně mnoho) a na skvěle vykreslený souboj povstalců proti kapitolu. Postupné odříznutí hlavního města od zásob, které mu dodávaly jednotlivé kraje. Ale pomůže tohle všechno? Není to přece jen málo? Bude toho zapotřebí mnohem víc. V sázce je úplně všechno. Vítězství, nebo smrt. To si uvědomují úplně všichni .

I když jsou naši hrdinové v jiném kraji, bojují za "dobrou věc" a konečně mají nějaké zázemí - stejně to není úplně podle jejich představ. Moc, ať už ji má kdokoliv, je hrozně nebezpečná věc. Je nutné ji rozdělit mezi více schopných lidí a nenechávat to jednom. Pak to dopadá špatně, viz Kapitol. A nikde není řečeno, co má prezidentka 13. kraje v plánu, až obsadí hlavní město. Jasně, blahobyt a pohoda pro všechny. Opravdu tomu věříte?

Děkuji nakladatelství fragment za poskytnutí recenzního výtisku.