Hobit - dobrodružství předcházející Pánovi Prstenů

Na takovou akci jsem šel vlastně úplně poprvé a nevěděl, co čekat. Neměl sem nejmenší tušení, kolik by tam tam mohlo přijít lidí a o čem že to vlastně bude. Vstup 45,- za 90 minut mi přišel velmi symbolický, takže nic nebránilo tomu v Ostravě vyhledat Novou Akropolis a poslechnout si něco zajímavého. Když jsem vešel dovnitř, chvíli jsem si připadal zvláštně. Bohužel znám svůj orientační smysl co se týče Ostravy, takže jsem vyšel dříve. Že tam ale budu nakonec hodinu čekat, to jsem netušil. Samozřejmě jsem si s sebou vzal knihu, takže to uteklo celkem svižně a během půl hodiny začali přicházet i ostatní. Celkem se nás tam sešlo asi 30, což mi přijde jako slušná účast. Jestli jsem se něčeho bál, tak to bylo to, že nám jen převypráví příběh, který každý dobře známe. Naštěstí se to nestalo a chlapík, který nám tam přišel něco popovídat, to vzal z úplně jiného konce. Filozofického.

Začal mluvit o řecké filozofii, představitelích jako byl Sókratés, Platón atd. Snažil se nám vštípit nějaké základy, o tom jak funguje naše tělo, jak je založeno naše rozhodování. Rozdělil naše myšlení na materiální, fyzické, pak na duševní, psychické a pak následovalo ještě božské - toho, jak jsem pochopil, se dosahuje velmi těžce. Bylo to poučné a rozhodně ne nudné. Pak už začal navazovat na Hobita a Tolkiena samotného. Samozřejmě nám něco zběžně řekl i o něm (to samé, co znám nazpaměť z wikipedie), ale tam jsem ani nějaké nové informace nečekal.

Kde jsem ale nějaké nové informace čekal - a z velké části je i dostal, byl jeho výklad o knize samotné. Začal Hobita rozebírat z filozofického hlediska. Proč se všem tak líbí, proč se v něm každý vidí a proč si k němu všichni vytvoří takový dobrý vztah. Odpověď je vcelku jednoduchá - náš vlastní život. Je jasné, že i my, ač si to plně neuvědomujeme, prožíváme každý den nějaká dobrodružství. Jen mají trochu jiný charakter. V Hobitovi a později v Pánovi Prstenů je vlastně takový "prototyp" dobrodružství, po kterém každý touží. Vydat se někam do neznáma, zažívat různé situace, mít podporu přátel - tohle všechno a mnohem víc tam můžeme najít. V důležitých situacích činit moudrá rozhodnutí, nechat za nás rozhodovat to "vyšší" - psychické já.

Dále rozebíral hlavní postavy.
Bilbo - pohodlný hobit, co nestál o žádné dobrodružství. A hle, ani se nenadějeme a už si chodí povídat s nejobávanějším drakem široko daleko. Skvělá ukázka postupného vývoje hlavní postavy, objevuje v sobě něco, o čem neměl na začátku ani tušení - obětavost, odvahu.
Gandalf - věrný přítel, který pomohl Bilbovi najít cestu. On mu přímo neříká, co má dělat, ale dává mu cenné rady a to je mnohem důležitější. Tenhle koncept (žák - učitel), můžeme vidět i v jiných filmech. Například Matrix (Neo - Morpheus), nebo Star Wars (padavan - mistr). A všechny mají úspěch. Náhoda, nebo dobře cílená myšlenka?
Trpaslíci - Bilbovi přátelé. Jsou ochotní se s ním rozdělit o poklad, který tak zoufale chtějí získat zpět. Co se ale nestane, když ho získají? Najednou se s nikým dělit nechtějí, rozhoduje za ně "animální já". Krásný příklad toho, jak funguje přátelství. Přátelství znamená držet a pomáhat člověku za každé situace. Přítel je ten, který vás zvedne ze dna, pomůže a nemyslí při tom na sebe. Tohle trpaslíkům moc nešlo. Celý příběh s Bilbem kamarádí, mají se za skvělé přátele, ale na konci vidíme důsledek rychle nabytého kamarádství.
Šmak, Zlobři - Co v takovém příběhu nesmí chybět? Samozřejmě bitva mezi dobrem a zlem. Tady je to zastoupeno například zlobry (kde se taky ukáže jedna z velmi cenných Bilbových vlastností), nebo pověstným drakem Šmakem, který terorizuje okolí a střeží poklad.

Samostatná kapitola byla příroda a způsob, jakým vás Tolkien dokáže přenést do jeho světa. O tom už jsem se zmiňoval i v recenzi, že to je něco neskutečného. Popis okolí, měst, přírody, postav, národů a vlastně všeho, co se v knize vyskytuje, je brilantní. Každý si to v hlavě sice představíme malinko jinak - ale to je na tom to nejkrásnější. Nekonečně mnoho světů a příběhů, které se odehrávají v naší představivosti.

V něčem jsem s přednášejícím souhlasil, něco jsem si vyložil trochu jinak. Určitě to bylo ale velmi zajímavé a mělo to hlavu a patu. Způsob, jakým dokázal Hobita rozebrat mi imponoval. A na závěr (i když jen na chvilku) se dostal k tomu, co mě osobně velmi zajímá - ovlivnění Tolkiena válkou a symbolika v Pánovi Prstenů. Teď se bude jednat spíš o můj názor, protože na přednášce to bylo rozebráno jen velmi skromně. Na Pánovi Prstenů můžeme krásně vidět průběh druhé světové války. Nechci vám kazit iluze, ale podle mně Mordor není nic jiného, než nacistické Německo, skřetí důstojníci jsou nacističtí pohlaváři a obrovské armády shromažďující se právě v Mordoru... Nemluví to za vše? Ale abych nezůstal jen u toho, Tolien pracuje i s křesťanskou a severskou symbolikou, kterou byl také velmi ovlivněn. Tímhle vás ale zatěžovat už nebudu.

Na závěr bych chtěl říci, že přednáška byla skvělá, přednášející věděl, o čem mluví a měl to hezky připravené. Rozhodně jsem se nenudil, ba naopak, klidně bych poslouchal ještě další dvě hodiny. Z filozofického hlediska je Hobit unikátní dílo, které předběhlo svou dobu a to mílovými kroky. S tím nemůžu nesouhlasit, tohle je prostě pravda. A znovu nám to dokazuje, že Tolkien byl mistr svého žánru.