Tisíc Orků

Název: Tisíc Orků
Autor: R. A. Salvatore
Překladatel: Kateřina Niklová
Počet stran: 253
Dílů v sérii: 3 (#1)
Nakladatelství: Fantom Print
Vydání: 2011 (paperback)
Hodnocení: 4/5

Nemám rád, když mě někdo tahá za nos. A v tomto případě mě teda potahal pořádně. Naštěstí jsem člověk chápavý a dokážu odpustit. Zvláště, když mi potom autor naservíruje skvělou fantasy. A proč vůbec to všechno? V anotaci i na knížce je něco o dobrodružství temného elfa Drizzta'do Urdena. No, párkrát se tam takové jméno objevilo, ale upřímně - knížka by musela mít tak o 200 stránek navíc a to jen o Drizztovi, aby spisovatel dostál svému slibu. A víte co? Ono to vlastně nevadí. Pojďme si říct proč.

Hned na začátku zjistíte, že se z velké části všechno točí kolem trpaslíků. Ocitnete se na výpravě, která se společně s nekorunovaným králem (trpaslíkem) snaží dostat do svého města, aby mohla proběhnout korunovace. Po cestě je provází již zmíněný temný elf. A jak vidíte v názvu, asi se to neobejde bez nějakých potíží. Hned na začátku tam tisíc orků nebude, ale i menší skupinky, třeba s pomocí ledových obrů dokáží pořádně znepříjemnit našim přátelům cestu. Trpaslíci mají naštěstí silný kořínek a umírat se jim moc nechce. A právě někdy v té jedné třetině knihy vám dojde, že o trpaslících víte všechno, za to Drizzt se nějak neprojevuje. Tak čekáte dál, jeho chvíle určitě brzy přijde. Omyl.

Pro Agratana, jednoho z hlavních členů Rady třpytivých kamenů, šlo o jasnou volbu, ale pokud se někteří trpaslíci rozhodli dívat na celou věc takto, budiž.

Celé to trpasličí dobrodružství si vás získá. Získá si vás tak, že zapomenete na nějakého hlavního hrdinu. Budete součásti party malých, fousatých a impulsivních stvoření, které si neberou servítky se spisovnou mluvou, ani s nějakými lehkými oděrkami, kterých bude při boji s orky bezpočet. Politiky se bát nemusíte, autor přesně věděl, kolik čtenář takové fantasy vydrží. Taky se utvrdíte v tom, že trpaslíci jsou celkem vtipní týpci. Několikrát jsem se přistihl s úsměvem na rtech.

Dějových linek je zde více, ale jako obvykle se na konci knihy sejdou a vytvoří společně vcelku smysluplný příběh. Abych vám to přiblížil - jsou tu naši trpaslíci, jiní trpaslíci, pak ještě jiní trpaslíci a pak ještě jedni. No a když dáte tyhle ingredience dohromady, budete číst několik hodin při pokojové teplotě 22°, tak budete výsledkem receptu mile překvapeni. A nebojte se nabídnout přátelům!

Věděl, že mu vrrk mocným stiskem čelistí rozdrtil kost, a potrhaná kůže začínala nabírat nezdravou barvu vážné infekce, ale s tím si teď nemohl lámat hlavu.

Dohodli jsme se na tom, že pajzlové jsou přijatelní. Příběh je taky přijatelný. Závěr knihy byl více než přijatelný. Přesto mám nějakou tu výtku a to k překladu. Doslovné překlady jmen rozhodně nejsou to pravé ořechové. Železná ruka, hvězdyzář - co to jako je? Tohle se mi nelíbilo a někdy to kazilo dojem z jinak perfektního čtení. Rozhodně se to dalo vymyslet lépe. Nicméně jsem si tím nenechal pokazit celkový dojem z knížky. Abych to hezky shrnul - hlavního hrdiny netřeba, trpaslíci si vystačili sami a nemůžu se dočkat dalšího dílu. Fantasy jak má být!